Historie peněz: Zajímavosti pro děti
Tento text je určen pro děti od 12 let věku. Dozví se v něm základní historii peněz.
Obsah
Proč je dobré znát historii peněz
Historie peněz je dlouhá a zajímavá. Zahrnuje vývoj hmotných platidel, mezi které patří mince a bankovky. Zpočátku lidé využívali k obchodování různé přírodní předměty, například mušle nebo drahé kovy. Tyto předměty měly nejen hodnotu jako platidlo, ale často i vlastní užitek. S rozvojem obchodu se začaly razit mince, které zaručovaly určitou váhu a ryzost kovu. Vznikly státní měny, které byly standardizovány a podléhaly státní regulaci. Díky posilování důvěry v platidla byly zavedeny mince z méně vzácných kovů a později i papírové peníze. Dnes převážnou část peněz tvoří nehmotné záznamy na účtech a virtuální měny.
Směna – barterový obchod
První prostředky směny tvořily předměty s obecně uznávanou hodnotou, mezi které patřily mušle, kůže, obilí, tabák, čaj nebo nerosty, například sůl a vzácné kovy. Postupně začala převládat platidla, která byla stabilnější a spolehlivější, což vedlo ke vzniku peněz. Slovo peníze má původ v latinském výrazu pecunia (v překladu dobytek). V minulosti byl dobytek používaný jako směnný prostředek. Termín platit souvisí se slovem plátno, protože kdysi lidé platili plátěnými šátky. Nejběžnější formou peněz se staly mince z drahých kovů. První peníze vznikly v 7. století př. n. l. v Malé Asii a následně se rozšířily do Řecka, Říma a celého tehdejšího civilizovaného světa.
Barterový obchod (směna zboží za zboží) se potýkal s významnými problémy. Jednak bylo nutné vyměnit zboží za zboží s tím, jehož zboží jste právě potřebovali (například vejce za mouku) a jednak mohl nastat problém s objemem či množstvím daného zboží. Proto už v předhistorických společnostech začal směnný obchod s vzácnými, trvanlivými a žádoucími předměty, které byl ochoten přijmout každý, i když je zrovna nepotřeboval. Jedním z nejznámějších příkladů jsou mušle kauri.
Představte si, že jako švec šijete boty. Ušijete pět párů kožených bot. Boty chcete vyměnit za vejce, chléb, maso, mléko, přikrývky. Jenže boty jsou hodnotnější než bochník chleba. Pekař vám nabídne deset bochníků chleba za jeden pár bot. Tento obchod se vám zdá výhodný, ale víte, že deset bochníků chleba najednou nemůžete spořádat, a tak se s pekařem domluvíte, že vám po dobu deseti týdnů bude nosit jeden bochník chleba týdně. Stejně se domluvíte u vajec, mléka a masa. Za jeden pár bot dostanete dvě přikrývky. Potřebujete pouze jednu, a tak jednu přikrývku vyměníte za talířek a misku. Jednoho dne přijdou do vesnice kruté mrazy a dobytek uhyne. Vy přijdete o pravidelný přísun masa a mléka, i přesto, že jste svou práci odvedli a boty jste řádně vyměnili. Tento způsob směny byl nepraktický.
České peníze
V českých zemích se v 10. století jako platidlo používaly kousky plátna. Postupně se prosadily drahé kovy zlato a stříbro. První české peníze, stříbrné denáry, se začaly razit v 70. letech 10. století za vlády knížete Boleslava I.
První české mince byly stříbrné denáry. Jejich reálná hodnota postupně klesala kvůli snižování množství stříbra, které v nich bylo obsaženo. Postupný úbytek hodnoty byl záměrným krokem panovníků, kteří se tak snažili řešit finanční problémy.
Zlomovým se stal rok 1300, kdy král Václav II. zavedl pražský groš. Nový typ mince byl podpořen objevem bohatých stříbrných ložisek u Kutné Hory. Václav II. také centralizoval ražbu mincí do Kutné Hory, kde nechal vybudovat mincovnu Vlašský dvůr. Zavedení pražského groše znamenalo významný krok vpřed v historii českých mincí.
Za vlády lucemburských panovníků byla zavedena ražba zlatých mincí, aby měly české země hodnotné platidlo pro zahraniční obchod. Jan Lucemburský v roce 1325 zavedl florény, které Karel IV. nahradil dukáty s vyobrazením panovníka. Husitské války (1419–1434) způsobily úpadek hospodářství a rozklad peněžního systému. Ražba grošů byla ukončena a mince se začaly padělat. Král Jiří z Poděbrad přistoupil k nápravě měny a k boji proti padělkům. V roce 1520 se v Jáchymově začaly razit stříbrné tolary, které ovlivnily i pojmenování amerického dolaru. Nástup Habsburků přinesl pokus o měnovou reformu přechodem od grošové měny k tolarové měně. Reforma měla nastolit jednotný peněžní systém v rámci habsburské monarchie, avšak nebyla úspěšná. Byla přípravou na pozdější měnovou unii Svaté říše římské.
Měnový systém v českých zemích prošel v období 17.–19. století zásadními změnami. Českým stavovským povstáním (1618) a volbou Fridricha Falckého měna utrpěla, a po porážce povstání na Bílé hoře roku 1623 následovala rozsáhlá devalvace. V 18. století se obsah stříbra v mincích často měnil. Marie Terezie zavedla roku 1762 první papírové peníze, tzv. bankocedule, aby mohla financovat válečné operace.
Napoleonské války vedly na počátku 19. století k peněžnímu rozvratu a státnímu bankrotu (1811), což vyústilo v zavedení směnných listů vídeňské měny, tzv. šajnů. V roce 1816 byla založena rakouská národní banka, která byla roku 1878 přeměněna na Rakousko-uherskou banku. Ve druhé polovině 19. století se v českých zemích rozvíjelo moderní bankovnictví, včetně vzniku prvních eskontních a univerzálních bank. Významným mezníkem byla měnová reforma z roku 1892, která zavedla korunovou měnu (1 koruna = 100 haléřů). Po rozpadu Rakousko-Uherska vznikl v roce 1918 samostatný československý stát, který si vytvořil vlastní měnu československou korunu (Kč), ale pro nedostatek nových platidel se zpočátku používaly okolkované rakousko-uherské bankovky. První československá státovka, stokoruna navržená Alfonsem Muchou, byla vydána 7. července 1919. První mince se objevila v roce 1922 a první bankovka až v roce 1927. Vývoj měny se ve druhé polovině 20. let stabilizoval a bylo možné spojit československou korunu se zlatem a zařadit se mezi státy zlatého standardu.
V období světové hospodářské krize ve 30. letech 20. století byla československá koruna pod silnými deflační tlaky, protože koruna byla vázána na zlato, a byla devalvována. Nacistická okupace a zřízení Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 přinesly měnové zneužívání ze strany Německa z důvodu nevýhodného směnného kurzu.
Po skončení druhé světové války se Československo potýkalo s poválečnou inflací a chaosem v peněžním oběhu. Následovalo období centralizace peněžnictví, které v roce 1950 vyvrcholilo vznikem Státní banky československé. Zlom přinesla v roce 1989 Sametová revoluce. Pád komunistického režimu znamenal přechod k tržní ekonomice, liberalizaci cen a privatizaci. Československo se transformovalo na federaci a následně se v roce 1993 rozdělilo na Českou a Slovenskou republiku. Toto rozdělení se promítlo i do měnové oblasti. V únoru 1993 bylo rozhodnuto o oddělení české a slovenské měny. Dne 8. února 1993 vznikla samostatná česká koruna (Kč), která platí dodnes.
První mince
Mince vznikly místo drahých kovů, aby se usnadnil obchod a aby nebylo nutné neustále něco vážit. První mince se objevily v Malé Asii v 7. století př. n. l. a byly vyrobeny z přírodní směsi zlata a stříbra. Ražba mincí se rozšířila do dalších oblastí a začaly se používat různé kovy, například zlato, stříbro a bronz. S rozvojem městských států a říší se začaly mince používat jako nástroj státní moci. Panovníci určovali jejich hodnotu a množství drahého kovu, které měly obsahovat. Často docházelo ke znehodnocování mincí a k inflaci. Ve středověku byla situace ještě složitější, protože v oběhu bylo mnoho různých mincí s různou hodnotou. Panovníci se snažili tuto situaci řešit centralizací měny a stanovením směnných kurzů. V raném novověku se stále častěji používaly mince vyrobené z levných kovů (například měď). Jejich hodnota už nezáležela na množství obsaženého drahého kovu, ale na důvěře v emitenta. Tento vývoj byl spojen s přílivem stříbra z Ameriky, což snížilo jeho hodnotu.
Bankovky
Aby mohla vzniknout měna bez obsahu kovu, která byla založena pouze na důvěře obchodníka, bylo nejprve zapotřebí směnek, které v tomto procesu sehrály velkou roli. Anglické tally sticks, dřevěné hůlky se zářezy, představovaly zajímavé směnky. Zářezy na hůlkách ukazovaly sumu. Hůlka se rozdělila na dvě poloviny a představovala potvrzení o zaplacené dani. Papírové směnky, které měly úlohu jako potvrzení o uložených penězích, mohly být vystaveny na doručitele, a za mince je mohl vyměnit v bance kdokoli. První skutečné bankovky s pevnými hodnotami se objevily v Číně již v 11. století, zatímco v Evropě až v 17. století.
Zpočátku byly bankovky kryty drahými kovy (zlato a stříbro). S rozvojem států a jejich potřebou financovat stále větší výdaje, se tento systém ukázal jako neudržitelný. Bankovky se postupně oddělily od drahých kovů a jejich hodnota začala záviset na důvěře veřejnosti v emitenta, tedy státní banku. Ve 20. století došlo k úplnému odtržení bankovek od drahých kovů a jejich hodnota se začala určovat na základě rozhodnutí centrálních bank.
Současnost
Peníze nemusí být nutně fyzickou formu bankovek nebo mincí. Většina peněz existuje pouze jako elektronické záznamy na bankovních účtech. Vývoj přinesl mnohá usnadnění, ale zároveň vyvolává otázky o stabilitě a budoucnosti peněz. Funkce peněz zůstává stejná – slouží jako univerzální prostředek směny a uchovatel hodnoty. S nástupem 21. století a s ním spojeným rozvojem technologií se stále častěji diskutuje o možnosti úplného zrušení hotovosti a přechodu na výhradně elektronické platby. Přestože platební karty a další elektronické nástroje nabývají na popularitě, žádný stát se dosud neodhodlal k radikálnímu kroku a hotovost zůstává stále platným platidlem.
Zajímavosti
Antické Řecko a Řím: V antickém Řecku byla hlavní měnou drachma, stříbrná mince ražená v násobcích, například tetradrachma. Mince vznikaly z talentu stříbra o váze 21,2 kg. V Římě se v raných dobách platilo mědí a bronzem, ale od roku 211 př. n. l. byl zaveden stříbrný denár vážící 4,5 g, odpovídající 10 měděným assům. Denár ovlivnil pojmenování peněz v evropských jazycích (moneta, money).
Středověká Evropa a počátky české měny: Ve Franské říši existoval systém založený na stříbrných mincích, přičemž 12 pfennigů tvořilo šilink a 20 šilinků odpovídalo římské libře. V 11. století se začaly razit tenké stříbrné brakteáty, mezi nimiž byly i první české mince. Od 13. století se začaly používat silnější stříbrné groše.
Zlaté mince středověku a novověku: Arabské dináry vznikly jako napodobeniny byzantských solidů. V Itálii se od roku 1252 razil florentský florén, zatímco Benátky začaly produkovat dukáty. Ve Francii byl zaveden frank (1360), Anglie razila guineu a sovereign, Rusko vytvořilo imperiál.
Měna v USA: Americký dolar byl zaveden roku 1785 a jeho zlatý obsah se v průběhu času několikrát měnil. V roce 1934 došlo k jeho devalvaci o 41 %, aby se podpořil americký vývoz během hospodářské krize. Po druhé světové válce dolar získal hlavní roli v Brettonwoodském systému, kde byl směnitelný za zlato. Po roce 1971 se dolar od zlata definitivně odpojil a stal se hlavní měnou v obchodování s ropou (petrodolar).
Evropa po druhé světové válce a vznik eura: Evropské země musely po válce provést měnové reformy a devalvaci. Díky Marshallovu plánu získaly podporu od USA a dolar se stal hlavní rezervní měnou. V roce 1979 vznikl Evropský měnový systém (EMS) s cílem stabilizovat měnové kurzy. Maastrichtská smlouva z roku 1993 připravila vznik Evropské měnové unie. Od roku 2002 začalo platit euro, které dnes používá 19 zemí eurozóny a další státy mimo EU.
Mezi země eurozóny patří: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko
♥ NOVINKY VŽDY PO RUCE? SLEDUJTE NÁŠ FACEBOOK A INSTAGRAM. ♥
Foto: Mamadodeste.cz
Zdroj: Wikipedia – dějiny peněz, ČNB – expozice Praha brožura
NÁVOD: Jak poznat podvodný e-mail od banky
Jak investovat na vysoké škole a vyplatí se to? Zjistěte, proč ano
Finanční podvody na internetu: Jak je poznat a jak nepřijít o peníze na běžném účtu
Krok za krokem: Od kdy dávat dítěti kapesné a jakou výši nastavit?
Proč si nekupovat sladkosti z automatu: Poučení pro děti
Proč nekupovat dětem youtuberské mikiny a oblečení Youtuberů
Inspirativní web jedné mámy Mamadodeste.cz připravuje zábavu i vzdělávací aktivity pro děti. Na webu najdete tipy na vyrábění, zdokonalování grafomotoriky i matematiky pro první stupeň ZŠ. Od roku 2025 jsou pro čtenáře připraveny příspěvky na téma finanční gramotnosti.
